23.2.2012
Zdroj: Premierleague.cz
Ian Holloway o vyhazovech, Carlosu Tevezovi, skotském fotbale nebo o stěhování do prťavého domku.
Vypadá to, že je tu opět okurková sezona. Manažeři dostávají padáky všude možně. Je mi líto Micka McCarthyho, jsem popletený ohledně odchodu Leeho Clarka z Huddersfieldu a jsem stále ještě ohromený, že byl z Leedsu vyhozen Simon Grayson. A vzhledem k tomu, jakou bilanci má Roman Abramovic, tak se musíte obávat o Andre Villase-Boase.
Je to šílenost, ale takhle to dopadá, když máte předsedy, kteří opravdu nerozumí fotbalu. Pojďme vzít průměrného majitele. Vydělal peníze v jiném byznysu. Koupil jednoduše klub jako koníček, aby se ukázal. Fotbal není zrovna oblast, ve které se vyzná, je mimo svou zónu pohodlí. Ale začne se zajímat, stane se fanouškem a vytvoří si názor. Takže je dost těžké být zaměstnán někým, komu řeknete: „Děláte to špatně, musíte to dělat takhle". Někteří předsedové mají tak obrovská ega, že je nedokážou zkrotit - takže dostanete padáka.
Aby byla nějaká šance na dlouhodobou spolupráci, potřebují si předseda s manažerem rozumět od začátku. Věděl jsem okamžitě, že by mělo být v Blackpoolu vše v pořádku. Když jsem šel na první pohovor, měl jsem se dostavit do noblesního hotelu v Prestonu ve tři hodiny. Tak jsem tam seděl v elegantním obleku s kravatou, ale nikdo nepřicházel. Asi po 25 minutách přišel chlápek, který byl mým předsedou, tedy Karl Oyston. Prvně, co jsem mu řekl: ´Kolik je hodin?´ Pak jsem ho slovně napadl za to, že neměl kravatu. Řekl, že měl jednu včera, tak jsem vzal tu moji a udělal, že ji po něm hážu. Pak jsem řekl: ´Předpokládám, že by bylo lepší si objednat kávu sám, protože jsem slyšel, že jste lakomý.´
Takhle špatně jsme začali, ale naštěstí jsem se mu líbil takový, jaký jsem, tak mi dal práci. Ne vždy to ale zafunguje. Když jsem byl vyhozen z Leicesteru, šel jsem na čtyři pohovory a všechny byly neúspěšné. Pohovor na manažerskou pozici je stejný jako na jinou práci. Doma se připravíte, najdete si něco o majiteli - co se mu líbí, co chce dlouhodobě dokázat - a zkoumáte hráče z kádru. Načrtnete si nějaké plány a myšlenky, pak si jdete popovídat a uvidíte, jestli uspějete.
Také potřebujete agenta, byť mi ten téměř vzal šance na práci v Blackpoolu. Předsedovi se můj agent nelíbil, tak zavolal a zanechal zprávu: "Děkuji, ale s vámi interview nedělám". Tak jsem mu zavolal zpátky a zeptal se, proč ne. Opět se mu líbila moje přímočarost a podařilo se mi to ukecat. Ale nemáte žádné záruky. Vše může ztroskotat kvůli různým důvodům. Ale vše, co jako manažer můžete žádat, je zdravý rozum a trochu svobody.
Nikdy nezapomenu na Martina Edwardse, předsedu Manchesteru United v osmdesátých letech, který dělal rozhovor kvůli Siru Alexu Fergusonovi, který nevyhrál trofej v prvních třech letech. Edward řekl, že se mu líbilo, co manažer udělal v zákulisí, zlepšil strukturu mládeže, budoval, a tak s ním vydržel. Nebylo to špatné rozhodnutí. Dokazuje to, jak důležitá je stabilita. Mohl by to mít na mysli Abramovich, než udělá kolem AVB cokoliv ukvapeného.
Chudák Arsene potřebuje pomoc ze shora
Milan sice porazil Arsenal, ale nezačínejte kňučet o smrti anglického fotbalu. Je to jen jeden z těch roků. Jediným důvodem, proč je takový povyk o našich výkonech v Champions League, je, že se vůbec neočekávaly. Zvykli jsme si, že naši hráči dominují.
Naše Premier League zůstává nejsilnější ligou světa, o tom není sporu. Ale v Evropě je celá řada kvalitních klubů a světových hráčů a letos holt vyzráli na týmy jako Arsenal a oba Manchestery. To ale neznamená, že je v našem fotbalu pokles. Myslím, že jsme to mohli vidět na výkonech City i United v Europa League, kde hráli s dobrými týmy.
Jediným anglickým klubem, u kterého můžete říct, že dost zápasí, je Arsenal, ale kvůli tomu bych nevolal po odvolání Arsene Wengera. Klub dost zraňuje přísná mzdová politika vedení. Dokud nezvýší rozpočet, těžce přitáhnout nejlepší hráče. To samé platí u jejich udržení. U Nasriho vše bylo o penězích.
Wenger potřebuje pomoc ze shora. Dokud se tak nestane, bude čelit velké bitvě. Ale každý, kdo navrhuje změnu manažera, je šílený. Arsene je legenda a nikdo není lépe vybavený, aby dovedl klub zpátky nahoru. Ale to nedokáže bez pořádné podpory od vedení.
Na kolenou budu prosit: nevracejte umělé trávníky
V osmdesátých letech jsem hrával na umělém hřišti v Oldhamu. Když jsem udělal první skluz, přišel jsem o všechnu kůži na kolenou. Doteď mám ještě jizvu. Jsem ohromen, že se mluví o návratu umělých ploch. Vím, že se zlepšily, ale fotbal by měl být hrán na trávě. Mohli byste hrát golf na umělém trávníku?
Slyším argumenty od klubů z nižších soutěží, že by na tom vydělaly díky širokému využití. Ale v takovém případě mít jen tréninkové hřiště. Proč by mělo být i hlavní hřiště umělé? A co se stane správcům? Budou bez práce? To je jejich konec a až bude ve čtvrtek o tom diskuze, doufám, že můj předseda bude proti.
Carlos v psí boudě
Hnusí se mi, že se Carlos Tevez vytančil zpátky do Anglie, celý opálený a rozšklebený, jako kdyby se vrátil zrovna z dovolené. Pak řekne v rozhovoru, že s ním manažer zacházel jak se psem. Je tohle možné?
Má dobrou práci, neboť vydělává peníze nohami, protože moc toho tam nahoře nemá, pokud to myslí vážně. Je mi líto Manciniho, který ztrácí čas svou obranou proti Tevezovým komentářům, když je chyba jen u jedné osoby.
Držte Celtic severně od hranice
Soucítím hrozně moc s fanoušky Rangers, ale s klubem ne. Je mi jedno, jak velcí jste, ale jestli nejednáte podle pravidel a neplatíte daně, zasloužíte si to. Jsou to pekelně temné časy pro skotský fotbal. Co se ale nesmí stát, aby Celtic šel do naší ligy. Skotská liga by zemřela. Jsem vehementně proti.
Zmenšování bez hada
Blackpool by mohl postoupit - 10 zápasů bez porážky a čtvrtý v lize. Zatím to jde dobře, ale v posledních 14 dnech jsem čelil stresu jako nikdy předtím.
Museli jsme se stěhovat, ale když pomyslím na vlastní kuřata, koně, psy, dokonce i hada, tak to bylo jak vojenská operace. Náš pronájem blízko Burnley skončil a naše děti, které jsou už dospělé, se rozhodli se vrátit do našeho rodinného domova v Bathu. Tak jsme je poslali na jih, se všemi zvířaty. S manželkou jsme si pronajali malinkaté místečko v Lancashire. Nežertuji. V horním patře je jen jedna místnost.
Měli jsme doposud 26 skříní a teď máme dvě. Je to nejmenší místo, ve které jsem žil. Ale užíváme si to. Cítíme se pohodlně, pro nás dva perfektní.